|
|
Určení pohlaví u gekonů rodu Phelsuma
Peš, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Kverková, Kristina (oponent)
Gekoni (Gekkota) jsou druhově velmi pestrou skupinou šupinatých plazů. Druhová bohatost gekonů je spojena s rozmanitými způsoby určení pohlaví. Můžeme se zde setkat se samčí i samičí heterogametností, environmentálním určením pohlaví, či asexualitou. Různorodost gekonů dělá tuto skupinu velmi zajímavou z hlediska studia evoluce určení pohlaví. Vzhledem k velkému počtu druhů známe způsob určení pohlaví pouze u zlomku taxonů. Rod Phelsuma byl v tomto směru zkoumán jen velmi málo a až na jednu výjimku nejsou publikovaná data příliš věrohodná. V této diplomové práci byl pomocí inkubačního experimentu zkoumán způsob určení pohlaví u Phelsuma laticauda a Phelsuma nigristriata. Prokázal jsem, že oba druhy mají environmentální určení pohlaví. U vylíhlých jedinců byl zkoumán také vliv inkubační teploty na morfologické vlastnosti (velikost těla). Možné přetrvání tohoto vlivu do dospělosti bylo znovu otestováno v jednom roce života těchto gekonů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Poměry pohlaví u plazů v závislosti na typu určení pohlaví
Palata, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují poměry pohlaví v populacích plazů a tyto faktory se mohou lišit na každé úrovni poměru pohlaví. Pozorovaný poměr pohlaví je tak výsledkem komplexních procesů. Jedním ze základních faktorů, který v tomto ohledu hraje roli, je způsob určení pohlaví. U plazů jsou rozlišovány dva typy určení pohlaví. Jedná se o genotypové určení pohlaví (GSD), kdy je pohlaví určeno během splynutí gamet na základě přítomnosti pohlavních chromozomů. Druhy s GSD mají vyrovnanější poměry pohlaví po narození, či vylíhnutí a v dospělosti se vyskytuje častější mortalita heterogametického pohlaví. Dále existují druhy s environmentálním určením pohlaví (ESD), jejichž pohlaví je určeno teplotou během termosenzitivní fáze inkubace vejce. Tyto druhy mají naopak poměry pohlaví po vylíhnutí mnohem variabilnější a tato variabilita může být zachována až do dospělosti. Tato práce se zaměřuje na rozdíly v poměrech pohlaví u druhů s GSD a ESD. Zabývá se i otázkou ohroženosti populací plazů s ESD z hlediska vychýlených poměrů pohlaví v důsledku současné změny klimatu. Klíčová slova: poměr pohlaví, plazi, určení pohlaví, GSD, ESD, změna klimatu
|
|
|
Pohlavní chromozomy u zástupců podřádu Nematocera
Ryšan, Tadeáš ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Šťáhlavský, František (oponent)
Parafyletická skupina Nematocera je značně diverzifikovaná jak do morfologie těla, tak i do životních strategií. Na základě morfologie pohlavních chromozomů (gonozomy) ji lze rozdělit do čtyř skupin definovaných již v polovině 20. století. Veškeré tyto systémy jsou založené na přítomnosti pohlavních chromozomů XY/XX, popřípadě na ztrátě chromozomu Y. Jednotlivé skupiny se rozlišují na základě toho, zda jsou chromozomy diferencované, jsou-li přítomná chiasmata a zda je zachován chromozom Y. Pozdější výzkumy však ukazují daleko vyšší diverzitu pohlavních chromozomů, a to převážně ve skupinách s homomorfními gonozomy. I přes skutečnost, že většina zástupců této skupiny nemá diferencované pohlavní chromozomy, nalezneme zde opakovaný vznik diferencovaných gonozomů a dokonce i pohlavních systémů X1X2Y1Y2/ X1X1X2X2 a ZW/ZZ, které jsou pro dvoukřídlé méně typické. Tato zjištění naznačují, že podoba pohlavních chromozomů u dvoukřídlých nemusí být tak stabilní, jak se dříve myslelo. Nedávno objevená nehomologie gonozomů napříč skupinou dvoukřídlých, včetně několika zástupců Nematocera, tuto myšlenku podporuje. Mnohonásobný nezávislý vznik gonozomů by mohl rovněž vysvětlit různorodost primárních faktorů určujících pohlaví u těch skupin, kde jsou tyto faktory známé. Klíčová slova: Nematocera, Phlebotomus,...
|
|
|
Umí ptáci manipulovat poměrem pohlaví mláďat?
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o vychýleném poměru pohlaví u ptáků. Právě toto kontroverzní téma představuje jednu z důležitých otázek evoluční ekologie. Přestože se největší rozvoj experimentálních prací odehrál, díky objevení determinace pohlaví analýzou DNA, už v 90. letech minulého století, stále postrádáme konzistenci v hledání ultimátních příčin stejně jako obecného proximátního mechanismu. Na druhou stranu máme k dispozici přesvědčivé důkazy o vychýleném primárním, sekundárním, terciárním i kvartérním poměru pohlaví. Existence manipulace či obligátního vychýlení poměru pohlaví je proto velmi pravděpodobná. Má práce porovnává studie se zaměřením na stejné ultimátní příčiny, přičemž poukazuje na jejich nedostatky a zároveň přínosy pro studium vychýleného poměru pohlaví u ptáků. S odhadem poměru pohlaví souvisí také několik specifik, které jsem se snažil vystihnout v teoretickém úvodu. Druhá část práce nabízí potenciální proximátní mechanismy, které by mohly stát za manipulací poměrem pohlaví. V rámci porovnávání výsledků jsem narazil na rozšířený trend vychýlení poměru pohlaví přes první vejce snůšky, kterému by mohla jako proximátní mechanismus odpovídat selektivní resorpce vajíčka.
|
|
|
Vývinová plasticita plazů
Peš, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Prostředí, ve kterém se vyvíjejí plazí vejce, může mít výrazný vliv na fenotyp budoucích mláďat. Jedním z hlavních faktorů prostředí, který působí na vyvíjející se zárodky, je teplota. Odpověď fenotypu jedince na vliv prostředí může být rozmanitá. Může být krátkodobá, také ale může přetrvat do dospělosti, významné mohou být i pohlavně specifické reakce. Velké množství studií se zaměřilo na fenotypové změny indukované prostředím během rané ontogeneze, ale jen malá část si všímala délky trvání tohoto vlivu. V této práci jsou shrnuty studie zabývající se vlivem inkubačního prostředí na fenotyp mláďat u druhů plazů s teplotně i genotypově určeným pohlavím. Z těchto studií jsem se snažil posoudit, zda jsou tyto vlivy dlouhotrvající, zda jsou pohlavně specifické a nakolik empirické výsledky podporují Charnov & Bullovu hypotézu. Tato adaptivní hypotéza se snaží vysvětlit vznik a udržitelnost teplotně určeného pohlaví. Klíčová slova: fenotypová plasticita, prostředí, vývin, chování, morfologie, určení pohlaví, fenotyp
|
|
|
Sociální interakce a morfometrická analýza u vybraných populací tilikvy obrovské (Tiliqua gigas)
Jachnická, Kristýna ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Tiliqua gigas je vzácný, s oblibou chovaný druh velkého scinka. Sociální struktura tohoto charismatického druhu však zůstává téměř neznámá. Vzh- ledem k vysoké agresivitě tohoto druhu a jeho obtížnému studiu v přírodě, se experiment založený na pachové diskriminaci jeví jako vhodný nástroj k jejímu lepšímu pochopení. Naše výsledky ukázaly, že reakce na pachový stimul je obecně slabá a má silně individuální charakter. Zájem jedince vzbuzují především látky produkované skrze kůži v oblasti hřbetu a nezdá se, že by pach jiného jedince vedl k útěkové reakci. Behaviorální analýza byla také doplněna o podrobnou analýzu hlav druhů T. gigas a T. scincoides. Je známo, že tyto druhy se dělí na několik diferencovaných poddruhů, které jsou dále tvořeny geograficky odlišnými populacemi. Zajímalo nás, zda se jednotlivé populace dají od sebe rozlišit na základě geometrické mor- fometrie a zda je dané rozdělení v souladu s jejich příbuzností. Ukázalo se, že po sloučení do větších skupin na základě genetické příbuznosti, se populace jeví jako distinktní, a jsou tím podpořeny výsledky fylogenet- ické analýzy. Nicméně zdá se, že tvar hlavy se neliší mezi pohlavími a nepoukazuje tak na pohlavní dimorfismus ve...
|
|
|
Umí ptáci manipulovat poměrem pohlaví mláďat?
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o vychýleném poměru pohlaví u ptáků. Právě toto kontroverzní téma představuje jednu z důležitých otázek evoluční ekologie. Přestože se největší rozvoj experimentálních prací odehrál, díky objevení determinace pohlaví analýzou DNA, už v 90. letech minulého století, stále postrádáme konzistenci v hledání ultimátních příčin stejně jako obecného proximátního mechanismu. Na druhou stranu máme k dispozici přesvědčivé důkazy o vychýleném primárním, sekundárním, terciárním i kvartérním poměru pohlaví. Existence manipulace či obligátního vychýlení poměru pohlaví je proto velmi pravděpodobná. Má práce porovnává studie se zaměřením na stejné ultimátní příčiny, přičemž poukazuje na jejich nedostatky a zároveň přínosy pro studium vychýleného poměru pohlaví u ptáků. S odhadem poměru pohlaví souvisí také několik specifik, které jsem se snažil vystihnout v teoretickém úvodu. Druhá část práce nabízí potenciální proximátní mechanismy, které by mohly stát za manipulací poměrem pohlaví. V rámci porovnávání výsledků jsem narazil na rozšířený trend vychýlení poměru pohlaví přes první vejce snůšky, kterému by mohla jako proximátní mechanismus odpovídat selektivní resorpce vajíčka.
|
|
|
Genové mutace ovlivňující vývoj testes u člověka
Macháčová, Simona ; Šebková, Nataša (vedoucí práce) ; Ševčíková Jonáková, Jana (oponent)
Utváření savčích pohlavních orgánů je pozoruhodný proces, během kterého se u obou pohlaví ze stejného prekurzoru (indiferentní gonády) tvoří morfologicky i funkčně odlišná struktura. Určujícími faktory, které rozhodnou o osudu nediferencované struktury, nejsou pouze geny samotné, ale také načasování transkripce regulačních genů a množství jejich produktů. Vývoj samčí i samičí gonády řídí rozsáhlý soubor regulačních genů, které se vzájemně ovlivňují, tvoří regulační síť. Hlavní úlohu v diferenciaci samčího pohlaví hraje gen SRY, který reguluje dobu i kvantitu exprese dalších faktorů. I nepatrné chyby (mutace) v sekvencích regulačních genů nebo ve změně jejich exprese mohou vést k narušení vývoje pohlavních orgánů, případně i zániku celého organismu. Přirozeně se vyskytující mutace a jejich fenotypové projevy u člověka jsou vhodné ke studiu genových regulačních faktorů, jejichž aktivita vede k určení pohlaví. Díky těmto studiím se podařila odhalit příčina mnoha vrozených defektů, což je prvním krokem k jejich případné léčbě.
|
host ::
RSS.